Pro pochopení způsobu, jakým se určují jednotlivé typy chodidel a následně i pro výběr správného druhu běžecké obuvi je důležité si uvědomit, jak se chová naše chodidlo při chůzi nebo běhu a porozumět výrazům jako je pronace, nadměrná či nedostatečná pronace a supinace.

Pronace není žádná nemoc, naopak je to jev žádoucí. Každý z nás pronuje ve větší či menší míře.

Pronace

Při chůzi nebo běhu dopadne naše chodidlo na zem nejprve vnější stranou paty a pak se jakoby sroluje dovnitř přibližně o 5%, až se dostane zcela do kontaktu se zemí a může tak správně podpořit váhu našeho těla. Tento pohyb chodidla optimálně rozloží síly vznikající při došlapu, je zcela přirozený a normální a nazývá se pronace. Pronace umožňuje pohlcování nárazů chodidel o zem při běhu a chůzi. Na konci cyklu se chodidlo zvedne rovnoměrně z přední části a palců.

Většinou platí, že běžci s normální pronací mají i normální klenbu chodidla a jsou pro ně nejvhodnější neutrální běžecké boty, ale mohou také běhat v pronačních botách, které poskytují mírnou kontrolu pronace.

Nadměrná pronace

Stejně jako u normální pronace dojde k prvnímu kontaktu boty se zemí v oblasti vnější paty. V tomto případě ovšem se chodidlo sroluje o více než ideálních 5%. Tomu se říká nadměrná pronace. Znamená to, že chodidlo a kotník mají problém stabilizovat tělo a šok z dopadu není absorbován dostatečně. Nadměrná pronace způsobuje výrazné zkroucení chodidla, holeně i kolena a může vést k bolesti ve všech těchto oblastech. Na konci cyklu se chodidlo zvedne ze země s využitím zejména velkého palce, který tak musí odvést všechnu práci.

Pro běžce s nadměrnou pronací platí, že mají většinou velice nízkou klenbu chodidel (ploché nohy). Měli by nosit stabilní běžecké boty, kterým se často říká pronační boty, což jsou pevné boty se středně hustou mezipodešví umožňující omezení pronace. K tomu se používají speciální klíny z různých materiálů. Přílišná pronace vystavuje svaly zvýšenému napětí, a proto je vhodné nezanedbávat strečink.

Nedostatečná pronace - supinace

Stejně jako u obou výše uvedených případů je úvodní fáze došlapu stejná. V tomto případě se ovšem chodidlo po dopadu na zem „sroluje“ směrem dovnitř jen velmi málo - méně než 4%. Následně jsou síly při dopadu soustředěny na menší plochu chodidla (vnější část) a nejsou tak rozloženy rovnoměrně. Chodidlo je příliš pevné – málo flexibilní a trpí při dopadech nedostatečným tlumením, což může vést ke zdravotním problémům v oblastech chodidel a kolen. Při dokončení cyklu se chodidlo zvedne ze země přes svou přední vnější část a malé palce.

Pro běžce s nedostatečnou pronací platí, že mají většinou vysokou klenbu chodidel. Měli by volit výrazně tlumivé boty, kterým se často říká neutrální, které usnadní pronaci. Lehké boty pro výkonnostní trénink tak zvané tempové běžecké boty jsou často nejlepší volbou, protože umožnňují chodidlům lepší pohyb. Důležité je také nezanedbat strečink zejména lýtek, kolenní šlachy a předního stehenního svalu.