Trápí vás artróza? Pak jste donedávna mohli jen zpomalovat její průběh, polykat léky proti bolesti a snažit se oddálit den, kdy prostě už vyběhnout nepůjde. Teď už ale i v ČR existuje možnost, jak znovu nastartovat tvorbu poškozené či zničené chrupavky: léčba pomocí kmenových buněk.

„Kmenové buňky jsou, obrazně řečeno, univerzálními opraváři," říká MUDr. René Moster, CSc., primář brněnského Revmacentra MUDr. Mostera, které léčbu pomocí kmenových buněk praktikuje. „Mění se vždy v tu poškozenou tkáň pohybového ústrojí, se kterou mají kontakt, následně se množí a nová tkáň postupně roste."

Když se tedy kmenové buňky dostanou do kontaktu s chrupavkou, která je chronicky poškozená například z důvodů artrózy, začne produkovat nové buňky chrupavčité tkáně a dojde k tomu, co bylo ještě nedávno představou z kategorie sci-fi: chrupavka v postiženém kloubu se začne přirozeně obnovovat. I v poměrně pokročilých stádiích artrózy je tak možné zlepšit stav natolik, že nepopulární řešení v podobě endoprotézy není nutné, nebo se alespoň výrazně oddálí.

Léčí artrózu i natržený sval

Léčba kmenovými buňkami je navíc podle doktora Mostera vhodná nejen pro chronická onemocnění, jako je právě artróza, ale zároveň může výrazně urychlit léčbu při akutních zraněních, při nichž došlo k poškození chrupavek, svalů, šlach i kostí.

Samotný zákrok je přitom velmi šetrný a jednoduchý. Kmenové buňky se odebírají z tukové tkáně pacienta, kde je jich mnohonásobně více než třeba v kostní dřeni, a pak se injekčně vpraví do postiženého kloubu či poraněné tkáně. Za dvě hodiny je hotovo a pacient může odejít domů. Musí si samozřejmě dopřát tréninkovou pauzu, ale ostatní omezení jsou minimální.

„Délka tréninkového výpadku záleží na typu poškození tkání pohybového ústrojí," vysvětluje primář Moster. „U akutních poranění svalů, vazů a kostí doporučujeme návrat k tréninku vždy až po plném zhojení tkání a doléčení. U léčby chronických poškození je návrat individuální - s postupným, lehčím zatěžováním můžeme obvykle začít po šesti týdnech od aplikace kmenových buněk."

Každý týden o něco lepší

Léčbu kmenovými buňkami obvykle stačí provést jednorázově a její efekt pocítí pacienti poměrně velmi rychle. Během několika týdnů po zákroku ustupují bolesti a zvyšuje se hybnost nemocného kloubu. Potěšující přitom je, že tyto pozitivní změny nejenže nejsou jen dočasné, ale stav postižené tkáně se naopak zlepšuje ještě dlouho poté.

„Chrupavčitá tkáň má jeden z nejpomalejších metabolismů lidského těla a buňky chrupavky rostou nesmírně pomalu," vysvětluje dr. Moster. „Léčba kmenovými buňkami je tedy proces, který trvá týdny a měsíce. Dle výzkumů je opravdu aktivita kmenových buněk zaznamenána v řádu let a po celou dobu probíhá obnova chrupavky."

Úspěšnost léčby je přitom poměrně vysoká. V ČR zatím nejsou kvůli krátké době používání žádná statistická data k dispozici, ale hodnocení pacientů i lékařů jsou zatím velmi dobrá. Při studii provedené na Lékařské fakultě Univerzitní nemocnice South Florida ve Spojených státech bylo 86 % pacientů z 556 oslovených s výsledkem léčby plně spokojeno a byli by ji ochotni podstoupit znovu.

Kost musí být v pořádku

Úspěšnost léčby kmenovými buňkami pochopitelně závisí na stupni poškození kloubu. „Už při prvních potížích by se vždy měla udělat pečlivá diagnostika a zjistit, co je jejich příčinou," upozorňuje doktor Moster. „Kloub je složitá struktura a bolest je varujícím signálem, něco jako červená kontrolka na palubní desce vozidla. Pokračovat v aktivitě, když tělo signalizuje problém, vede stejně jako u vozidla jen k většímu poškození. Čím dříve tedy zjistíme příčinu bolesti a zahájíme léčbu, tím lépe. Pokud jde o léčbu kloubní artrózy, můžeme léčit kterýkoli stupeň poškození včetně těch nejtěžších, musí však být zachována nosná kost. Pokud se kost rozpadá (tzv. kloubní nekróza), nemá snaha o obnovení kloubních povrchů pomocí kmenových buněk větší smysl."

Dr. Moster také upozorňuje, že aby byla léčba úspěšná, musí být vždy komplexní: „Bez režimových opatření, spočívající mj. zejména v české kotlině v úpravě tělesné hmotnosti, zátěže kloubu či používání léků ovlivňujících metabolismus kloubní chrupavky, je léčba kmenovými buňkami méně účinná."

Vyhnout se endoprotéze

Efekt léčby sice nevydrží věčně, ale vzhledem k tomu, že při ní dochází k aplikaci výhradně vlastní tkáně, je opakovaná aplikace prakticky neomezená. I samotná intenzita léčby je vždy přizpůsobena budoucímu možnému vývoji poškození - je rozdíl léčit vrcholového sportovce, který je zcela odkázán na své tělo, a člověka, pro kterého je sport doplňkem zdravého stylu života a který si chce možnost pohybové aktivity zachovat co nejdéle.

Smutnou zprávou ovšem je, že i když je léčba pomocí kmenových buněk mnohem šetrnější a také levnější než chirurgická náhrada kloubu, na kterou se navíc čeká dlouhé měsíce až roky, zdravotní pojišťovny ji bohužel nehradí. „V současné době je finanční koláč, ze kterého je léčba veřejného zdravotního pojištění hrazena, čím dál tím menší," stýská si MUDr. Moster. „Cestu vidím v tom, že by léčbu kmenovými buňkami a další moderní léčebné postupy do budoucna nabízely dceřiné společnosti při zdravotních pojišťovnách v rámci nadstandardního zdravotního pojištění, jako je to obvyklé v jiných státech."

V současnosti se cena zákroku pohybuje okolo 35 000 Kč -  více na www.revmacentrum.cz

Léčba krok za krokem

  • Zákrok se provádí v místní anestézii a ambulantně, obvykle trvá maximálně dvě a půl hodiny. Využívá se při něm vlastní tuková tkáň pacienta.
  • Nejprve se technikou miniliposukce odsaje potřebné množství tukové tkáně, zpravidla z břicha, podbřišku nebo z hýždí. 
  • Z tkáně pracovníci tkáňového zařízení izolují kmenové buňky. 
  • Kmenové buňky se aplikují do postižené oblasti. 
  • Po zákroku mají pacienti jen minimální omezení denního režimu, k lehčímu tréninku je většinou možné se vrátit po šesti týdnech.

Autor: www.run-magazine.cz